Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Clanky

Aplikace

  • http://myweb.cableone.net/eviltwin69/ALSA_JACK_ARDOUR.html Installing and configuring ALSA, JACK, & Ardour
  • ardour asi nejlepsi nahravaci udelatko po linuxem. bohuzel mu chybi slusna dokumentace.
  • planet ccrma system rpm baliku pro RedHat a Fedoru, ktery udela z vaseho linuxu zvukovou konzoli. instalace se udrzuje pomoci debianovskeho nastroje apt-get. jetsli nejak zacit, tak tady.
  • alsa nova podpora zvuku v jadre, ktera nahradi (nahrazuje) stary OSS. bez tohodle a demanona jack se vice mene nehnete.
  • jack low-latency audio server
  • ladspaJednotne API pro psani zvukovych pluginu. kazdy lepsi projekt pro zpracovani zvuku pod linuxem by jej mel implementovat.
  • ReZound celkem zabavna jednoducha vecicka na vyrobu ruznych loopu, samplu, ci pouhe rezani wavu.
  • tapiir simulator paskoveho echa. stara technologie v novem havu.
  • freebird tahle hracka na vyrobu drum & basse patternu mne proste ucarovalo. rozhrani je krapet neprehledne.
  • Lilypond nastroj na jednoduche i tezke notove sazby s midi vystupem. budoval jsem jim Budovatele
  • ecasound dalsi multitrack. spise konzolova zalezitost s grafickym frontendem. jeste jsem to prilis neprozkoumal, ale vypada to velice slibne.
  • mixxx party zacala a DJ neprisel? zadny problem, pokud mate mixxx

Dokumentace


Klub o zpracovani videa po linuxem

Blogy


Nazgul Maybe she will remember the times  when I would hold her so tight
A umí xmms a mplayer přehrávat přes jackd?
 
stare odešel jsem  z okouna
 
arnost In bomb e atomi mixâham.  lincovery
kdybych to mel seradit, tak 1. jackd, 2. esound, 3. artsd

artsd neni uplne blebej, ale neni LL
 
shaga kdo hledá najde a tak hledám já se nedám  už kvůli nim
jackd je natolik superiorni, nebo arts tak blbej? :)
 
arnost In bomb e atomi mixâham.  lincovery
imho krok spatnym smerem, nastesti se ta vec da spolehlive zabit a aplikace co pouzivam dokazi zit i bez ni %)
 
shaga kdo hledá najde a tak hledám já se nedám  už kvůli nim
Hm, obavam se, ze ani kde, ani gnome o jackd neuvazuji. A freedesktop.org mluvi jen o aRts demonovi.
 
arnost In bomb e atomi mixâham.  lincovery
no ja doufam, ze casem zbude jen jackd a ostatni budou jen wrappery pro jacka
 
shaga kdo hledá najde a tak hledám já se nedám  už kvůli nim
arnost: Popravde receno me tahle situace kolem zvukovych serveru dost stve. Kolik jich je? arts, esound, jackd? Demence :/
 
arnost In bomb e atomi mixâham.  lincovery
pockej mluvis o mplayeru, nebo xmms?

mplayer by mel chodit i proti samotne alse.
 
Nazgul Maybe she will remember the times  when I would hold her so tight
Hm... ale jediný výstupní plugin, který mi jede, je artsd :-/
 
arnost In bomb e atomi mixâham.  lincovery
kdyz chces pouzivat jackd, tak pochopitelne nemuze bezet artd.

mplayer by mel byt nezavisly na zvukovem demonu
 
Nazgul Maybe she will remember the times  when I would hold her so tight
Mě třeba bez arts vůbec nehraje mplayer.
 
shaga kdo hledá najde a tak hledám já se nedám  už kvůli nim
Co mají proti aRts?
 
Mandrake Linux 9.1 jako výkonná audio stanice - HowTo překlad, část IV

Jednoduše k cíli

Takže. Toto je jednoduchý postup, jak na stroji probudit zvukovou stanici, ať už jako jeden z účelů stroje nebo jako jednoúčelovou - dedikovanou záležitost. Mandrake Linux nám již ve standardní instalaci připraví do chodu běžný desktop, na nás je, abychom jeho vlastnosti využili i pro ulehčení si té rachoty se zvukovými systémy.
Takže, zaprvé užívejte ALSU (vždy před nahráváním, 3x denně, k dostání v každém gnu mirroru). Mandrake Conterol Centre Vám pomůže s konfigurací. Aletrnativně - jestli jej preferujete, použijte draksound. OSS drivery vypadají takto: cmipci, ty od ALSY mají na začátku (pozorní čtenáři už vědí) snd- prefix. Tedy přepněte se draksoundem do snd-cmipci - tedy jestli máte zrovna tu kartu co autor článku.

Pozn. autor jaksi neřeší to, když nám systém kartu nezdetekuje. Zkuste pak např. alsaconf z příkazové řádky - jako root, jestli tohle nepomůže, mělo by následovat zjištění jaký modul nahrát do jádra a příslušné použití lsmod; modprobe blablabla; rmmod blablabla - RTFM - já to taky udělal.

Samozřejmě - změny se projeví ihned, není nutné restartovat systém. Dejte si ale pozor na způsob, jakým stanici děláte - pakliže půjdete machoidní příkazovou řádkou - tak aby to byla otázka načtení konfugurace při bootu, nebo načtení příslušných konfiguráků za chdu - dletoho co budete potřebovat - jestli zvukovou stanici na plný úvazek, nebo jen příležitostně.

Pro GNOMisty


Můžete esd vzbudit, když startujete GNOME. Přes Mandrake menu a CKonfigurace->GNOME->Zvuk 'Povolte automatický start zvukového serveru'. Pro plně zvukovou stanici budete asi chtít esd zakázat, pro kombinaci s denní prací jej naopak asi necháte běžet v provozu.
V GNOME je to prostě jednoduché - ignorujeme esd a v klidu si dále pracujeme. Většina rozumných audio aplikací esd prostě míjí.

Chudáci KDE uživatelé (jen žertuji)


Defaultně lze zakázat aRts, použitím KDE Ovládacího centra. Pro denní práci s audiem jej kompletně zakažte. Aplet kickarts na pracovní liště Vám umožní interaktivně aRts spouštět a zastavovat. V Mandraku je nutné jej instalovat:
# urpmi kickarts
a pak jej přidat na kicker panel. Před jistě nesmírně důležitou prací s audio nezapomeňte aRts vypnout. Jen by se Vám pletl jako slepý pes pod nohy.

Zase všichni dohromady


V tuto chvíli by všechny audio aplikace měly fachčit bez nutnosti krkolomných úprav.
Později budete potřebovat jack (zvukový server). Instalujte toto:
# urpmi jackit-realtime
Upozorňuji, že nebudete schopni spouštět realtimeové aplikace bez spuštění multimediálního kernelu při bootu (opšna mm, vzpomínáte?). Tedy reboot s příslušným zápisem, nebo úprava lilo, přidání do init řádků. KDE-čkaři - nezapomeňte na vypnutí aRts.
Startujte jack pomocí:
$ jackstart -d alsa -d hw:0
Pro přísluřšnou kartu vnímanou jako zařízení 0.

Pozn. překladatele - autor neuvádí, co dělat, když nevíme, která karta je která. Já to zjišťuji v Audacity nastaveních podle toho, které z dsp mi nahrává příslučnou kartou posléze přecházím na jack a snižuji číslo, které použiji v příkazu o 1 (Linux indexuje od 0). Jestli znáte jiný postup - jistě to bude něco v /proc/ - sem s tím postupem.

Jistě byste si měli přečíst dokumentaci k jackovi pro komplexnější systém (více karet, vícevstupá zařízení, atd.).

Aplikace pro každou příležitost


S linuxovou distribucí přichází množství aplikací, supráckejch nástrojů na všemožnou uměleckou práci i zvukovou fušeřinu (pozdravuju všechny, co dělaj pro nudnou MTV v této neklidné době). V menu Ovládání->Balíčky->Instaluj software vyhledejte skupinu balíčků "Zvuk". Zkuste si pár kousků, nebo je nainstalujte všechny. Za hlavní je možno považovat:
# urpmi ardour audacity alsamixergui swh-plugins cmt
Alsamixergui Vám pomůže s nastaveními zvukovky. Je spustitelná jak grafická podoba programu, tak to vše lze dělat v příkazové řádce. Swh-pluginy a cmt jsou knihovničky efektových pluginů. Instalací rpmka získáte pro množství aplikací kompatibilní ladspa efekty.

Pokračování, až se mi bude chtít
 
Mandrake Linux 9.1 jako výkonná audio stanice - HowTo překlad, část III

O zvukových systémech a zvukových démonech

Mandrake by měl při instalaci automaticky detekovat zvukovku (předpokládáme PCI kartu), případně se systém zeptá, který ovladač si přejete používat. A zde jsme u bodu, který mnohé nezkušené uživatele mate. Zkusím nejdříve záležitost popsat, posléze nastínit, jak z klubka hadů ven.
Původní zvukové ovladače v Linuxu najdeme pod označením OSS/Free, OSS/Lite nebo OSS/Kernel. Všechny se starají o jednu jedinou věc. Jsou součástí linuxového jádra a jsou zde již několik let. Podporují většinu populárních karet a porozumí si s nimi téměř každý audio software. Komerční verze naleznete na adrese: www.opensound.com, obsahují mnohé přidané vlastnosti. Komerční ovladače existují ještě i pro další karty, kde zadarmiko nic nikde nestáhnete.
OSS vyvíjeli za účelem přenosu jednoho zvukového proudu, což trochu limituje jeho využívání pro naše potřeby. Aplikace zapíše data na /dev/dsp a OSS se postará o to, aby tato data zvukovka uchopila a přehrála je. V případě, že se na zařízení (v Linuxu je zařízení soubor, stejně jako v Unixu - pozn. překladatele) pokouší současně zapisovat druhá aplikace, kernel ji pozdrží dokud ta první neskončí zápis. Tato vlastnost se zdá začínajícím uživatelům podivná, zvlášťe mají-li v paměti neschopnosti historické povahy v systému, kdy nešlo současně cinkat novými zprávami v ICQ a přitom přehrávat mp3 a po dohrání skladby se do /dev/dsp nahrnulo např. 20 cinknutí, což bylo zábavné, ale také k pláči.

Aby se zabránilo podobným kiksům, vyvinuli vývojáři zvukové démony (démon není jen ta postava z hry Doom II, ale také proces, který "číhá" na pozadí na jistou událost - např. signál "zahraj to znovu Same"). Původně měly tyto démony většinou jednoduchý účel - nepř. právěw mixovat zvuk ze dvou a více aplikací - např. zapsáním KOMBINACE zvuků na /dev/dsp. Jako již v Linuxu tradičně, vyrojilo se jich tu a onde a mnohdy spolu nebývají kompatibilní, což je debilní. Ale ten pocit svobody! Rozličné schopnosti rozličných démonů mají také svůj účel v rozličném uplatnění. V GNOME používáme esd (nebo esound - odlehčený zvukový démon), v KDE narazíme na aRts. Esd má trochu málo funkcí, a tak mnohde již narazíme spíše na asd (pokročilý zvukový démon). ARts naproti tomu má snad až příliš mnoho zvukových udělátek, které se používají jen málokdy a chovají se uzurpátorsky. Mimochodem - další okenní prostředí - jako je IceWM mají své zvukové démony taktéž. tohle vše trochu nahání uživatelům husí kůži, ale nevěste hlavu, mohu vám nějak pomoci!!
Řešení se zove ALSA (pokročilá linuxová zvuková architektura). vývoj započal programováním vyspělých zvukových ovladačů pro Gravis Ultrasound karty, a v současnosti podporuje velké množství karet Větší než obvykle - tedy než OSS, protože vývoj pokročil, personou, která hraje prim při ALSA vývoji je český GNU/Linux vývojář, pan Kysela. V rámci kernelu řady 2.6 je pak ALSA distribuována již zabudovaná. ALSA nabízí mnoho výhod, oproti zastaralému OSS. K základním funkčnostem patří podpora více zvukovek, podpora množství současně běžících zvukových zařízení, či realtimeových aplikací. A to jsou věci, co nás zajímají, přeci.

ALSaA obsahuje kompatibilní vrstvu s OSS, tak aby vývojáři nemuseli přepisovat moduly aplikací napsaných pro OSS. Člověk tím ztratí výhody moderní ALSY, ale jste-li zvyklí na nějakou aplikaci, je to moc užitečná vlastnost.
Samozřejmě ALSA podporuje víceproudé zápisy na hardware, který tuto vlastnost podporuje. Ověříme si to třeba takto:
$ cat /proc/asound/card0/pcm0p/info |grep 'subdevices'
Dostanete něco jako:
subdevices_count: 1
subdevices_avail: 1

V tomto případě máme k dispozici zařízení s pouhým jedním možným proudem. Kdyby zde byla jiná čísla, ALSA by umožnila přímo zapisovat - tedy bez démonů - vícero aplikacím.
ARts a esd mají jinou strategii. Esd mixuje zvuky do roury. V případě, že esd nic nepřijímá, můžete ALSou přímo pracovat se zařízením /dev/dsp. ARts je trochu více okupantský a zkouší zpracovávat každý proud, všechno co se zvukem šustne. Přímý přístup ke zvukovému zařízení je omezen. Ovšem aRts lze vypnout - buď kickartsem nebo v příkazové řádce takto:
$ artsshell suspend
Vynikajícím démonem pro produkci zvuku je jakc neboli jackit (Jack Audio Connection Kit). Má mnoho nastavení a umožňuje low latency obsluhu zařízení. Mandrake jej neumí nakonfigurovat. Situace se ovšem rapidně změnila - samotný jack má své konfigurační prostředí i v grafice - jackctl. Pozn,. překladatele.
Zvukové aplikace mívají mezi výstupními parametry i možnost určit, přes který zvukový démon/server má zvuk putovat. Např. u xmms to jsou xmms-alsa, xmms-jack, xmms-esd, xmms-arts.
Pokračování příště

 
Mandrake Linux 9.1 jako výkonná audio stanice - HowTo překlad, část II

Výběr hardware


Minimum pro samotný jednoduchý systém je RAM 64MB, dobrý hardisk, pamatujte ovšem na to, že více je v každém případě nutností - mimo systému chceme také nahrávat, že :-)? Instalace systému (výběr balíků) by měla zohledňovat schopnosti Vašeho hw věci obsloužit (např. KDE jako grafický systém je velký žrout prostředků). Nahrávání vyžaduje nejméně Pentium III nebo rovnocený Athlon, ramku od 128MB a rychlý, velký hardisk. Doporučení pro EIDE disky je spíše z hlediska výkon/cena.
Jako příklad si uveďme Celeron 750, 256 MB PC100 RAM, 5000 RPM hardisk. S tímto by se nám mělo bezproblémově dařit do nějakých 4-řech mono stop při plně duplexním nahrávání (tím se míní nahrávání stopy za současného přehrávání ostatních stop).
Jako další příklad zvolme duální Athlon 1900, 512 MB DDR ram, a 7200 RPM hard. to nám dá možnost nahrávat mnoho stereo stop při plném duplexu a beze zmetků. Tyto příklady by Vám měly ujasnit co zhruba můžete od systému očekávat.
Vynechávám poznámky o HW podpoře Linuxu.

Zvuková karta


Samozřejmě budete potřebovat zvukovou kartu s linuxovým driverem. Takže: Vyřeďte z Vašich myslí veškeré úvahy o nějakých těch USB zařízeních. Poznámka vyděšeného překladatele - není to tak špatné, jak autor uvádí. USB zařízení vyžadují pro svoji obsluhu příliš mnoho systémových prostředků, drivery jsou k dispozici později, zvlášť oproti jejich PCI protějškům, zařízení jsou tu spíše kvůli pohodlí než-li pro výkon. Většina PCI zvukovek má v Linuxu podporu, atd.
Pro ty z Vás, kteří pracujete spíše s MIDI a se syntezátory, budou zařízení, která integrují množství vstupů a výstupů, DAC (dgitálně analogový převodník) spíše mrháním penězi nežli rozumnou investicí. Pro hardwarovou podporu je ideálním výchozím bodem www.alsa-project.org, jelikož ALSA bude asi tím pravým ořechovým v otázce zvuku pod Linuxem obecně. Podívejte se na odkaz "sound card matrix", který na těch stránkách naleznete pro podporované zvukové chipy a zvukové karty.

Pro domácí nahrávání většina běžných karet postačuje. co se týká integrovaných zvukovek, dejte si pozor, aby Vám nezůstaly oči pro pláč. Např. integrovaný VIA chip na záladní desce je rušen už při každém poybu myši, což je odpornost. Na druhou strau se takový C-Media chip na ASUSu zdá být velmi přijatelným. Zvuk křišťálově čistý. V případě Vašich pochybností je dobré disablnout integrovaný chip a pořídit PCI kartu. Ideální je fyzicky kartu instalovat na slot co nejdále od videokarty a hardisku, protože obě zařzení působí jako rušičky zvuku - pozor na interference.
Jednoduše si vyberte kartu podporovanou ALSou. Oblíbenými bývají karty od Creative Labs, ESS, VIA a od Intelu. Nepouštějte se cestou ala Aureal karet (Vortex, některé od Turtle Beach, něco od Diamondu), SiS, Riptide, Digital Audio Labs a od kart od Echo Corpu (Darla, Gina, Layla). Pro více profesionální užití zkuste karty od Ensoniq, Midiman (ne vše je ovšem tak růžové), Yamaha (taktéž není podporováno vše), Roland, nebo nejlépe RME. Je podstatné, aby společnost, od níž kupujete kartu měla pozitivní přístup k Linuxu - alespoň co se týká zveřejňování specifikací tak, aby na ně lidé z ALSA projektu mohli vyvinout ovladače.
Ujistěte se také, jestli Vaše karta podporuje plný duplex. Znamená to, jestli je karta schopná nahrávat v průběhu přehrávání stop(y). Jinými slovy to znamená, aby karta měla nejméně 2 D/A převodníky. Některá zařízení obcházejí plný duplex rozdělováním kapacity A/D převodníku. To pak způsobuje zhoršení kvality přehrávání na úkor nahrávané stopy. Při dnešních cenách se spíše vxplatí plný duplex.

Jestli se pokoušíte o poloprofesionální nahrávání, přečtěte si Linux Audio-Quality HowTo. V dokumentu naleznete množství informací o studiových vychytávkách, ovšem pozor - dokument je silně neaktuální.
Vynechávám obecné plky o základech práce v Linuxu, Váš překladatel. Za zmínku stojí pouze diskutabilní volba filesystému, kde je vedle tradičního favorita ext3 doporučen XFS - pro velké soubory prý vhodnější.

O verzích kernelu, latenci a bezpečnosti


Největším problémem Linuxu pro audio zůstává charakter Linuxu - bývá vyvíjen jako OS pro serverové užití. to co dělá velmi dobře je rozdělování prostředků mezi množství aplikací a množství uživatelů, které je využívají. jde přeci jen o víceuživatelský víceúlohový operační systém z definice. Pozn. překladatele. Pro multimédia to není ideální. Zvuk musí být zachycen včes, a zapsán na disk ihned, když je příslušný zásobník (buffer) naplněn. Jestliže si není kernel (jáádro systému) schopen poradit s těmito požadavky Vašich multimediálních aplikací, uslyšíte ve vašich nahrávkách různé vynechávky, prdíky (hluk), nebo se ve vašich nahrávkách vyskytne zrychlování či zpomalování.
zmíněným nepravostem lze zabránit příslušným patchem - multimediální záplatou jádra. Kernel pak zabraňuje zpožděním a umožňuje některým aplikacím prioritu vyšší nežli dává hardwaru. S tímto patchem se pojí bezpečnostní riziko, poto jej nepoužívejte na serveru. Pro instalaci mutimediálního patche se `su' na roota a:
# urpmi kernel-multimedia
Urpmi Vám také pomůže v případě víceprocesorových mašin (doporučeno všemi audiofily). Zvolte pak smp kernel záplatu, opět prostředkem urpmi.

 
arnost In bomb e atomi mixâham.  lincovery
imho je treba jacka a ardour poustet pod stejnym userem. jackstart je wraper, ktery umi pustit jackd i pod nerootem
 
Mandrake Linux 9.1 jako výkonná audio stanice - HowTo překlad, část I

Audio stanice na Mandrake Linuxu 9.1 - HowTo

Anotace

Tento dokument je překladem následujícího článku pana Austina Actona:
http://www.desktoplinux.com/articles/AT8018846552.html

Osobně nemám zkušenosti s Mandrake Linuxem, jsem spíše ovlivněn SUSE distribucí, článek mi slouží jako zdroj obecných informací o audiu, nikdy bych francouzského draka netoužil dráždit zvlášť tímto, na znalosti náročným, způsobem.

Obligátně: Začátečníci odsud budou potřebovat téměř vše, experti naopak můžou s klidným svědomím vše ignorovat.
Soustředíme se zde na to jak vytvořit audio stanici s nainstalovaným Mandrake Linuxem za méně než jeden půlden. A bez kompilování, prosím. A bez textových konfigurací. Bez řešení problematických závislostí. Podívejte, jak se je na světě bílo! Pardon, lehce u srdce.
1. Používejte ALSA ovladače. To jsou ty se `snd-' na začátku. Používejte draksound a mcc k jejich ovládání.
2. Nastavte
# urpmi.setup
Jestli jej nemáte nainstalován, napište do konzole
# urpmi urpmi.setup

3. Hle, audio studio nainstalováno jedním řádkem:
urpmi jackit-realtime ardour audacity alsamixergui swh-plugins cmt
4. Jestli mermomocí provozujete molocha KDE, doporučuji ještě tento řádek:
# urpmi kickarts
5. Rebootujte do multimediálního kernelu (v "init řádce" parametr `mm'.
6. Opět v případě KDE - přidejte na kicker panel kickarts a disablujte je (jak je česky "disablovat"?).
7. Jako root (tedy všimněte si, používám $ namísto # v následujícím) nastartujte potřebné služby:
$ jackstart -d alsa -d hw:0
Posléze spusťte ardour z menu. Pozn. překladatele - Není vhodnější ardour spouštět také jako root?. V okně jacka sledujte latenci systému.

Pozn. překladatele: Na tomto místě vynechávám srdceryvnou pasáž o užitečnosti GNU GPL softwaru a pasáž o Mandrake Linuxu, kterou nechávám bez komentáře :-). Nechť nám stačí k životu axiom, že užitečnost GNU v tomto případě lze chápat jako transparentní.
Pokračování příště

 
Linux jako soft realtime
Patvchování na tzv. soft realtime charakter OS Linux je pěkně diskutováno zde: http://www.webservertalk.com/message193309-1.html Odkazováno je zde pro 2.6 kovou vanillu: http://www.linuxjournal.com/article.php?sid=6405%20 http://lwn.net/Articles/74301/ Pro 2.4 zde: http://linuxdevices.com/news/NS3235024671.html
 
arnost In bomb e atomi mixâham.  lincovery
nojo, vlastne %)