šak do plavebnej komory v Gabčíkove sa ten bazmeg nezmestí, tak načo sa jebať s volakou terminológiou.
Víte, že...
...Slováci neznají termín “bitevní loď”? Bitevní je bohemismus, pod Tatrama se má mimo vojenské prostředí hezky používat “bojová loď”:)
Z vyjádření jazykovědců SAV:
Prídavné meno bitevný v spojeniach ako bitevné pole, bitevná loď či bitevné lietadlo sa hodnotí v súčasnej slovenčine ako odborný výraz z vojenskej terminológie a takto je spracované aj v najnovšom Slovníku súčasného slovenského jazyka (1. zväzok, 2006, písm. a – g). Prídavné meno bitevný je spisovné, ale, ako sme uviedli, v slovenčine sa zachovalo predovšetkým v rámci vojenskej terminológie a používa sa najmä vo vojenskom prostredí. Štylisticky neutrálny ekvivalent prídavného mena bitevný je prídavné meno bojový, ktoré sa v bežnom jazykovom prejave uprednostňuje aj v spojeniach bojová loď, bojové lietadlo a bojové pole.
To si, myslím, říkali mnozí. Ale snad jenom Mussolini si stěžoval nahlas. :D
Vyrovnat se Royal Navby nebylo nemožné a v zásadě ani ne chybná strategie, ale chtěla svůj čas. Válka holt přišla o 10-15 let dříve, než měla. ;)
chybna strategie, coz se brzo ukazalo - opet snaha vyrovnat se Royal Navy - Hitler chtel ozivit a prekonat starou slavu nemeckyho namornictva, ale to uz ale realne neslo - kdyby misto toho stavel jen ponorky... ale to je uz klasicky what if... mozna syndrom penisu - bigger is better :) magor byl na to dost
No tak tohle kdyby se potkalo s tou americkou odpovědí na Jamato, to by byl vlhký sen...
Ale to mi přijde také zvláštní, Němci ve WWII jeli strategii ponorek a korzárů a současně stavěli panzerschiffe a Bismarck s Tirpitzem (+ Graf Zeppelin) - vlastně plýtvání prostředky. I Bismarck pak vyjel na rejsu prakticky jako korzár. Za tu cenu se dalo nasekat těžkých křižníků nebo ponorek mnohem víc...
to se mi tu obcas stava :) a kdyz jsme nakousli tu WW2 - program nemeckych bitevnich lodi tridy H mohl byt docela zajimavy... Dela raze 50,8 cm a vytlak 130 000 tun u nejvyssi verze... ale zarizli to dost brzo (v porovnani s podobne sci-fi letadlama):
https://en.wikipedia.org/wiki/H-class_battleship_proposals
(dobře, vteřin bylo pět, ale i to je v tak ospalém klubiku unikum, zvlášť, když píšem +- to samý)
4 vteřiny rozdílu!
Ale ten japonský vliv mi zásadní nepřijde. Do války se Japonci zapojili hned od začátku, jejich pomoc při eskortách byla určitě významná, ale ta jejich středomořská eskadra (vlajková loď byla skoro dvacet let starý chráněný křižník a na něm byla nejtěžší dvě 15cm děla) určitě neumožnila uvolnit pro Grand Fleet nic, co by jakkoli posunulo poměr sil.
především proto, že se ukázala ohromná početní převaha Royal Navy - Británie byla schopná efektivně blokovat Severní moře a další bitva podobná Jutsku by mohla jen oslabit Británii, ale zničit Německo (tedy jeho námořnictvo). Po roce 1917 už to nebylo vůbec možný s ohledem na zapojení USA a Japonska (a jejich nezanedbatelných hladinových sil). Prostě zbyly jen ponorky... (jako za WW2 - tam byli Němci co se týká loďstva ještě mnohem slabší).
k tomu nezapomeň, že od prosince 1917 měli Britové posily v podobě bitevních lodí americké Deváté divize (včetně USS New York s deseti 14palcovými děly) - a to by Baden s Bayernem nepřevážily. Britové si pak dovolili poslat do rezervy řadu pre-dreadnaughtů. Výpad německé flotily by prostě měl ještě blíž sebevraždě.
A jak ses ptal na druhou světovou - od konce roku 1943 už vlastně neměli vyrazit s čím. Vyslat jednotlivou loď bylo úplně beznadějné a tak měl Dönitz asi oprávněný pocit, že je lepší aspoň potenciální hrozba v podobě lodi na kotvách než když vše skončí na dně. Na Baltu navíc těžké křižníky občas ostřelovaly pobřeží a wehrmacht si těch zásahů cenil.
lol, to muselo naštvat. Díky.
Nejdřív neměli pořádně s čím (po Jutsku bylo jádro německého loďstva, zejména pak jejich bitevní křižníky, v hodně špatném stavu a do konce roku byly vesměs v loděnicích na opravách), pak čekali na dokončení Badenu a Bayernu a nakonec, když už chtěli vyrazit, vzbouřily se jim posádky.
Tak mě napadá, proč vlastně německé loďstvo za První (a vlastně i za Druhé) války nevyplulo po bitvě u Jutska podruhé do bitvy? Britové sice měli obecnou převahu, ale štěstěna v bitvě může být vrtkavá a když pak už šla válka pomalu do kopru a na frontě se neostýchali používat plyn, tanky, noční bombardování měst, tak desetitisíce vycvičených námořníků čekalo doma v přístavech.
ja mam rad tyhle zelezny potvory... ("Pre-dreadnought")
Co potopilo první bojově nasazenou ponorku? Její vlastní zbraň
26. srpna 2017
Pokusy provedené na univerzitě v Severní Karolíně snad definitivně uzavřely záhadu konce ponorky Hunley, prvního ponorného plavidla, které dokázalo potopit nepřátelskou loď. Ponorka měla evidentně „malou“ konstrukční vadu: úspěšné odpálení zbraně muselo nutně skončit smrtí její posádky.
Zdroj:
http://technet.idnes.cz/ponorka-horace-lawson-hunley-dj2-/vojenstvi.aspx?c=A170825_134624_vojenstvi_mlahttp://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0182244
Цари океанов (2016) Документальный фильм.
Nejmodernější britské válečné lodě za miliardy mají problém. Nesnesou teplejší vodu
Největší, nejmodernější a nejničivější raketové torpédoborce třídy Daring Jejího Veličenstva mají Achillovu patu. A to poměrně výraznou. Nemohou do teplé vody. Konstruktéři totiž počítali s jejich nasazením jen v chladných vodách kolem Britských ostrovů a například při nasazení v Perském zálivu proto torpédoborcům selhávají turbínové motory Rolls-Royce. Informoval o tom server Daily Record.
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/405828-nejmodernejsi-britske-valecne-lode-za-miliardy-maji-problem-nesnesou-teplejsi-vodu.html
