Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Věda a technika, mládeži

Spravuje:

Tanaki



Reklama




von_Zeppelin Oliheň Beznaděje  pclib php framework
(hrubky si pak opravte, přepisovat už to nebudu)
 
von_Zeppelin Oliheň Beznaděje  pclib php framework
Včera jsem bezmyšlenkovitě zíral na billboard "Nikdo vám nemůže zakázat mít vlastní názor. Parlamentní listy."

Myslíte, že výrobci reklam používají nějakou psychologii. Mě přijde, že ty slogany jsou záměrně nesmyslné, nebo sdělující nějakou pitomou trivialitu (proč mi to říkají?) aby obešly vědomého cenzora a freudovsky nám pronikly do podvědomí.

Někde psali, že podvědomí vnímá zjednodušeně - jen slogany- takže si spojí "vlastní názor" + "parlamentní listy" což se transformuje do pocitu jako "jsem intelektuál s nezávislým myšlením narozdíl od těch ovcí co nečtou parlamentní listy" a možná je tam v hlubině nevědomí i stín strachu před "někdo nám chce zakázat mít vlastní názor - totalita!"

Ale kdyby to napsali přímo, tak by to nefungovalo. Rád bych věděl, jestli to v těch reklamkách dělají takhle vědomně anebo jenom plácají píčoviny.
 
HA: Mluvíme o politicích, tedy lidech veřejně exponovaných a disponujících nějakou tou veřejnou mocí. Když politik trpí depresí, zpravidla se to na veřejnosti neprojeví tak, aby ho novináři apod. začali označovat za psychopata. Pokud je naopak manický, obsedantní, nebo rozličně paranoidní atd., tak ho za psychopata klidně označí, a míní tím právě ty abnormální projevy, aniž by přesně rozlišovali, co je psychóza a co porucha osobnosti.
Původní význam tady právě moc nehraje roli, zvlášť když se bavíme o významu přejatýmu do obecný mluvy a navíc v případě, že se jedná o natolik citlivou věc, jako je duševní zdraví, kde užití určitýho pojmu výrazně ovlivňuje vnímání jedince ze strany sebe samýho i okolí.

Problém asi bude asi s tvrzením „dnes lidé označují za psychopata poměrně obecně člověka, který to v duši nemá v pořádku.“ Protože to je podle mě minimálně hodně nepřesný, i když odhlídneme od diagnostickejch manuálů a budem brát v potaz čistě to obecný povědomí, ať je to co chce.

Dle mejch zkušeností (ale diskurzivní analýzu jsem neprováděl) lidi označujou za psychopata nikoliv „člověka, který to v duši nemá v pořádku“, ale člověka, kterej to nemá v pořádku poměrně konkrétním způsobem, zahrnujícím agresivitu, bezohlednost, případně úplný pomatení smyslů. Jak asi ovlivní člověka kupříkladu s těžkou depresí, kterej nemá načtený 19. století, když ho někdo označí za psychopata?
HA: psychopat tedy není psychotik a psychotik není psychopat

Tady ale nejde o nějakou dnešní diagnostickou terminologii, ale o to, jak to označení vzniklo. Původní význam slova psychopat je libovolný člověk, který to nemá v duši v pořádku. Ještě v 19. století je myslím tenhle široký význam téměř jediný, se kterým se setkáš. A právě někdy v té době začíná vznikat i to obecné povědomí, na jehož základě i dnes lidé označují za psychopata poměrně obecně člověka, který to v duši nemá v pořádku.

Terminologická poznámka: IIRC, tak v evropské terminologii (IMO vycházející z německé) se jako 'psychopat' označuje každý z poruchou osobnosti. Člověk s antisociální poruchou osobnosti (tj. bez svědomí a soucitu) se v evropské terminologii označuje 'sociopat'. V americké terminologii má termín 'psychopat' užší význam, odpovídá evropskému označení 'sociopat'.
 
von_Zeppelin Oliheň Beznaděje  pclib php framework
Ano, chápu, že by to bylo snadno zneužitelné. Na druhou stranu lidé s určitými charakteristikami představují v mocenském postavení podle mě dost vážné nebezpečí, takže by bylo možná vhodné nějak zvětšovat povědomí o tom, jak rozpoznat takové osobnosti, a jaká rizika to může nést... Asi to celé pojímám dost naivně, ale přijde mi, že je to dost důležitá otázka, pro celou společnost.
Trofozoit Where the fear has gone there will be -  nothing. Only I will remain.
Jako psychopat se obvykle nazývá člověk s poruchou osobnosti. Protože ta je jakýmsi trvalým stavem, který není sice akutně patologický ale dlouhodobě ano.
Člověk s psychózou nebo afektivní poruchou může mít ataky, během kterých se projevuje nějakým způsobem a mimo ně se chovat úplně odlišně a "normálně". Někteří to mohou mít více chronické, lidé s poruchami nálad můžou třeba neustále cyklovat mezi těmi stavy, ale bere se to jako nějaká změna od "běžného" stavu dotyčného jedince. U schizofrenie je to složitější, protože tam můžou být trvalejší efekty, ale zase je to obvykle po nějaké úvadoní atace, která je výraznou změnou od předchozího života.

Poruchy osobnosti nic takového nemají, ten člověk nemá žádná období, ale takový "je". To je z hlediska veřejného pohledu celkem podstatné, protože na něm obvykle nejde najít vysloveně viditelné příznaky duševní poruchy (jako u někoho, kdo se dostane do akutního stavu, nic jednoznačně "blázivého") a proto téměř nikdy sebe jako takové nevidí. Ono je to tak nějak propletené do celé jeho osobnosti, která vykazuje projevy, které ztěžují život jemu a nebo ostatním. Tedy ještě pokud komplikují život převážně jemu, tak je to vnímáno ve společnosti jinak, než pokud primárně okolí.
 
+ 1

Ani si moc nejsem jistej, nakolik je vůbec psychologický škatulkování (kromě vážnejch duševních chorob) vlastně užitečný. Dělat ho institucionalizovaně a vyvozovat z něj důsledky o možnosti držet veřejný úřady je dost děsivá představa.
Rejpavej_krtek  
Ne, to je spíš znak narcismu. Problém psychopata je naopak ten, že žádné ohrožení nevnímá.
psychopatie jako taková v diagnostickejch manuálech nefiguruje, třeba manuál WHO obsahuje „Dissocial personality disorder“, což se asi zhruba překrývá s tím, co se dneska označuje za „psychopata“ nebo „sociopata“. definice je následující:

„Personality disorder characterized by disregard for social obligations, and callous unconcern for the feelings of others. There is gross disparity between behaviour and the prevailing social norms. Behaviour is not readily modifiable by adverse experience, including punishment. There is a low tolerance to frustration and a low threshold for discharge of aggression, including violence; there is a tendency to blame others, or to offer plausible rationalizations for the behaviour bringing the patient into conflict with society.“

takže psychopat v dneska převažujícím užití (mimo odbornou veřejnost, psychologové a psychiatři to pokud vím nepoužívaj) je někdo se zcela konkrétní poruchou osobnosti, i když celkem vágně formulovanou.

dneska je to módní termín v různejch populárně-psychologickejch knihách, dost podobně se před lety používal termín manipulátor. pak člověk narazí na zhrzený lidi (nechci znít genderově nekorektně, ale většinou ženský), kteří hledaj pět/deset/patnáct znaků manipulátora/psychopata v každým, kdo se nechová tak, jak by chtěli. to je obecnej problém s popularizací psychologie.

terminologickej chaos tady trochu posiluje fakt, že dřív se jako psychopatie označovala jakákoliv porucha osobnosti, to je ale zastaralý užití. naopak psychotik, tedy člověk trpící psychózou, je obecná kategorie, označující závažný duševní poruchy, jako je schizofrenie, bipolární porucha atp. psychopat tedy není psychotik a psychotik není psychopat.
Trisolde Moja chorá hlava  v jednom je plameni.
Imho by se neměly zavádět žádné veřejné analýzy lidí z psychologického hlediska, bez ohledu na povolání.
vZ: Ano, "psychopat" se používá i jako nadávka, stejně jako třeba "debil", "imbecil", "idiot", "blázen", "blbec" apod. Ale nenalézám nedehonestační užití, v němž by to bylo míněno jako popisné označení člověka, jejž uživatel slova považuje za duševně zdravého.
von_Zeppelin Oliheň Beznaděje  pclib php framework
Asi se nechci pouštět do boje s dokazováním, že se to tak (v poslední době?) používá. Já jsem měl ten dojem vícekrát, ale pokud máš za to že ne, tak prosím. Zkus si vygooglit "psychopati".
von_Zeppelin Oliheň Beznaděje  pclib php framework
No a neměly by se, já nevím, zavést nějaké veřejné analýzy politiků z psychologického hlediska? Když vidím, jací lidé se dostávají v posledních letech k moci...
Třeba by se pak lidé tyto nebezpečné osobnostní tendence naučili lépe rozeznávat. I když mě připadá, že projevy narcismu, vyhrožování, zastrašování, zneužívání lidí z egocentrických důvodů, snahy akumulovat moc a absence vnitřní morálky a kultivovanosti se dají rozpoznat docela dobře.

Pro "psychopata" (ok) je podle mě například přirozené snažit se likvidovat demokracii, která omezuje jeho moc. Jakýkoliv nesouhlas chápe jako ohrožení a "nepřítele" se bude snažit zničit.

V prostředí, kde lidé jen mlhavě chápou význam demokratických principů a svobodné společnosti a spíš se z toho staly jen takové fráze, považované za falešné, se to může docela dobře podařit.

Stačí použít nějakou rétorickou kličku, řekne se třeba "neruším svobodné volby, ale zavádím místo toho svobodné XYZ což je ještě lepší a svobodnější" nebo "to není cenzura ale svobodná podpora zveřejňování pravdivých informací" - takové nálepkování a pojmenovávání věcí jako jejich opak funguje výborně.

Vůbec lidé s rétorickou obratností mají velkou moc. Lze snadno vyjít jako vítěz z debaty, kde tvrdíte lži a pomluvy a ten druhý má naprostou pravdu, pokud disponujete tímto talentem.
vZ: V tom článku žádné takové rozlišení nevidím, tedy o psychoticích tam nenalézám vůbec nic. Člověk s patologickou poruchou osobnosti je psychopat, ale nevím, proč se domníváš, že člověk s psychózou apod. není.
von_Zeppelin Oliheň Beznaděje  pclib php framework
No, když zadám "psychopati" do google, tak vypadne např. toto: https://www.otvorenahra.sk/preco-sa-psychopati-nachadzaju-tak-vysoko-v-korporatnych-rebrickoch-techniky1/?gclid=CJ7z99nW5NICFQ-NGwodGDwBFg

Tj., jak se zdá, tak psychopat je někdo s "antisociální poruchou osobnosti" apod. zatímco lidé se schizofrenií, paranoiou nebo depresí se označují jako "psychotici".
+1 Ono taky závisí na tom, co si člověk představí pod pojmem „šílenec“, jestli maniakálně se smějícího zloducha bez jakejchkoliv racionálních pohnutek, obecně psychotika nebo i lidi s neurózama. S tím Hitlerem to imho sedí, ono si stačí přečíst třeba paměti Speera, což byl celkem střízlivě uvažující a velmi inteligentní člověk a přesně takhle Hitlera hodnotí – jako zaslepenýho, megalomansky uvažujícího a v podstatě dětinskýho despotu, kterej se s oblibou uzavíral před věcma, který nechtěl slyšet, bál se střetu s lidma, u kterejch cejtil intelektuální převahu atp. Jinými slovy jako balík mindráků a neuróz, kterej by za jinejch okolností pravděpodobně skončil jako poměrně běžnej drobnej tyran. Naproti tomu třeba Stalin minimálně ke konci psychózou téměř jistě trpěl.
(Ono stačí si probrat celé to spektrum poruch osobnosti, a je to přímo panoptikum historické politologie.)
Máš nějaký příklad, kdy je za psychopata označován člověk, u něhož autor nechce vyjádřit podezření na duševní chorobu?