Okoun

Já myslela, že dotaz byl ohledně filmového titulku?

V novinách to byl vždycky boj, pravidlo se muselo stanovit explicitně a vyvěsit v redakci i korektorně. Každý korektor na to měl jiný názor. V zásadě se používají tři možnosti:

a) Za titulkem se tečka nepíše. Pokud jej tvoří více vět, nepíše se za poslední (myslím, že to je aktuální úzus v těch ddebilních titulech, kde píšou takový nesmylsně dlouhý titulky)
b) dtto, ale v případě více vět se píše tečka i za poslední
c) Tečka se píše, pokud je titulek plnohodnotnou větou. Musí se posuzovat individiuálně.

Podle mě c) je nejhorší možnost, rozhodně působí v praxi nejvíc komplikací. Za sebe bych volil d) Za titulkem se tečka nepíše a více vět tam nemá co dělat.

+1

(Bez tečky bych větu nechal asi jen v případě, že by se nevešla do titulku na 35mm kopii, což už dnes nehrozí.)

+1

má to přísudek? pokud ano, dal bych tečku. přece jenom to není nadpis něčeho.

mně se zdá, že se používá termín "zvaný turnaj", ale nevím, jestli jsem nechytil kalkitidu

Jen asi OT otázka - je pořád správné vynechávat tečku za větou, když v titulkovém řádku je ta věta osamocená? Často se přu s různými OCD klienty, že jim tam ta tečka chybí, ale IMHO tam nemá být.

Záleží hodně na kontextu; zvážil bych i „turnaj mistrů“ apod.

No, ještě k seriálu "Dámský gambit" ze šachového prostředí. Hlavní hrdinka, geniální šachistka, mezitím již šachově vyrostla natolik, že se mohla zúčastnit "Invitational tournament" v Mexico city, což bylo přeloženo (v titulkách) jako "Přivítací turnaj" a pak také jako "Uvítací turnaj". Termín "Invitational tournament" znám z bridže a není to nějaký "turnaj na přivítanou", ale "turnaj jen pro pozváné", kam se zvou ti nejlepší (a většinou jde o velké peníze, což se může řešit tak, že si pozvané rozdělí sponzoři, kteří na ně vsadí velké sumy). Výraz "přivítací turnaj" je v tomto kontextu zcela mimo (sugeruje mimo jiné jakýsi úvodní akt, po kterém přijde to hlavní), ale sám nevím, jak bych tohle do titulků přeložil, abych dostatečně vystihl atmosféru turnaje ("turnaj jen pro zvané"? anebo volněji "turnaj jen pro pozvané nejlepší z nejlepších"?)

Teď sem s tím jdu. Titulek byl "He turned down millions of dollars in endorsements", a český překlad zněl "Odmítl miliony dolarů nabízené ve směnkách." Kontext byl zisk titulu mistra světa v šachu Bobby Fischerem po zápase se Spasskim.

Dnes Tah pěšcem na ČT Art: titulek něco jako "he was offered $5 million in endorsements but rejected". Český komentář "dostal nabídku 5 milionů dolarů v akciích, ale odmítl"...

USA 50. a 60. leta. Colored znamena cernochy, nic jineho. Makaj jenom barevni = pracuji pouze cerni/cernosi.

To je fakt, to jsem se nevyjádřil přesně - ta věta spíš odráží dobové rasistické reálie, na druhou stranu onu povýšenost středostavovské paničky nad nebílou lůzou obsahuje.

(eh, on už je i tady. tak teda unbook.)

Jak už tu padlo, kdyby byl překlad pro titulky a dabing stejný, bylo by to špatně. U titulků jde o pokud možno věrný překlad a význam, ale často se vynechává "balast", který by diváci nestihli učíst. Klasické překladové titulky mají limit v počtu znaků na řádek cca 30 - 42 včetně mezer (podle formátu, jazyka, země) a také v CPS (počtu znaků za sekundu, který musí stihnout cílovka přečíst, třeba pořad pro důchodce mívá CPS nižší). Taky bývá limit v minimální a maximální době zobrazení každého titulku. Není na to jednotná norma, existují desítky specifikací, v podstatě každá větší TV stanice má přizpůsobenou vlastní normu podle země, jazyka a zvyklostí. Americké closed captions (které byly dlouhá léta součástí TV signálu, dnes už to bývá taky timed text soubor) mají limit 32 znaků, ale můžou mít tři rádky. Titulky mívají většinou do těch 40, max. dva řádky. Pokud jsou to titulky pro neslyšící, musí se tam vejít kromě dialogů i identifikace postav mluvících mimo záběr, popisy atmosférické hudby, důležitých zvuků a podobně. A pro kino byl limit ještě menší, protože technologie leptání a laserového vypalování do filmové kopie měla menší rozsah, než snese digitální soubor, tam se běžně vynechávaly mezery za tečkou, například - dnes už je to stejné jako pro TV nebo VoD. Ve slušných firmách po překladateli titulky ještě upravuje dramaturg, aby seděly návaznosti, zabarvení dialogů podle vztahu postav a podobně. Šikovný dramaturg nebo překladatel taky vyhází klidně 20-30% slov, která nejsou nezbytná, aby divák chvílema viděl i obraz.

U dabingu dostane hotový překlad úpravce dialogů, který překlad často výrazně překope, aby seděl hercům do pusy. Tam může dojít i k dalším úpravám, aby dabing lépe zapadnul do místních reálií. Ve finále vzniknou dva poměrně odlišné překlady.

Alenotak. Pokud by to v kontextu bylo podstatné (což také nevím), pak „... jen barevné“ funguje v češtině přesně stejně dobře.

ad ii) neznám kontext seriálu, ale pojem "coloured" neoznačuje vždy pouze černochy.

(i) „rasisticky zabarvený“ není ani originál, ani překlad. Oba vyjadřují pozorování, jež může být správné nebo mylné, ale rasistického na něm není zhola nic, pokud tedy někdo není takový kosmický debil, aby za „rasistické“ považoval naprosto libovolné vyjádření, obsahující (variantu na) pojem „černoch“ (či „barevný“);

(ii) je přeložený slušně, ale např. Wendolení varianta „Ve tvém věku pracují jen černošky” by byla mnohem lepší.

Ten český překlad je přece stejně rasisticky zabarvený jako originál. A připojuju se k názoru, že je přeložený s ohledem na délku velmi dobře.