Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Ať tě provází kýla...

Díky identitě 1 na blíže neurčenou dobu panuje v tomto klubu zákaz přispívání anonymů.

Eco nikde netvrdí, že midkult je "skutečný mor současné kultury". A varuje před jednoduchým a jednoznačným vnímáním tohohle pojmu. Vlastně by se dalo říct, že Fila si tím, že si půjčil pojem midkult a dal mu takhle zjednodušenej význam, dělá přesně to, co vyčítá midkultu.
Já osobně si myslím, že klidně mohl pozitivní stránky midkultu ještě zdůraznit, podle mě midkult plní docela důležitou funkci.
Terabithian  
V čem přesně má být ten rozpor mezi tím, co tvrdí Fila a tím, co píše Eco?
Umberto Eco: Otevřené díůp

But this argument is not enough to
dispel our suspicion that what really irritates MacDonald is the idea
of popularization. In fact, for him, the dialectic between the avant-
garde and Midcult is fairly rigid and unidirectional (the passage
from High to Mid involves progressive entropy), nor does he ever
question the values of "high" art. In other words, he never seems
to doubt that the activities of the avant-garde had profound histor-
ical motives, and he does not allow for the possibility that some of
these motives may have emerged out of the uneasy relationship be-
tween the avant-garde and Midcult. For MacDonald "avant-garde" is
synonymous with "high" art, the only domain of value; any at-
tempt to mediate its results must be bad, for the very simple reason
that the average man, the citizen of modern industrial civilization
who requires such mediation, is beyond help. As a result, in Mac-
Donald's view, the formative methods of the avant-garde become
dubious the moment they are understood by a majority, a fact
which makes one suspect that MacDonald judges the value of a
work not just in terms of its nondiffusion but also in terms of its
nondiffusibility. In that case, his critique of Midcult may be nothing
more than a dangerous initiation into the game of "in" and "out,"
whereby the moment something that was initially meant for the
happy few is appreciated and desired by many, it loses its value as
well as its validity." But this would mean that criticism is replaced
by snobbery and that sociology and the awareness of the demands
of the masses have an extraordinary, if negative, ascendancy over
the taste and the judgment of the critic: he will never love what the
average man loves, but he will always hate what he loves. In either
case it is the average public that dictates the law, and the aristocratic
critic becomes the victim of his own game.

Já mám dojem, že Fila by si měl toho Umberta přečíst ještě jednou
Kamli Fila: Jak je důležité míti Umberta

Skutečným morem současné kultury je podle Eca midcult, který parazituje na tématech kultury vysoké prostřednictvím prvků kultury masové. Ne že by Eco na tento pojem přišel sám (přejímá ho od Dwighta MacDonalda), frases-ecopodařilo se mu ho ale natolik plasticky vysvětlit, že po dočtení Skeptiků a těšitelů se už nikdo nemůže dát nachytat Hemingwayovým Starcem a mořem nebo lacině „duchovními“ romány Paola Coelha. Midcult je dnes nejrozšířenějším druhem zdánlivě prestižní a stejně zdánlivě i lepší kultury, která je ale zhoubná, protože je banalizující a v podstatě nás odnaučuje trpělivosti a spolupráci. Spadá sem ohromné množství filmů, které jsou nominovány nebo vyhrávají Oscara či třeba České lvy. Jejich neustálé nadhodnocování pak způsobuje, že má spousta lidí úplně zdeformovaná měřítka. Jestliže v něčem Eco zůstal (aspoň v dotyčné knize) elitářem, pak v tom, že nechtěl, aby za vysoké umění bylo vydáváno něco, co jím není.

Midcult by se dal stručně definovat jako středostavovské umění, které nenáročným stylem přináší publiku své sdělení na stříbrném podnose. Jde o maloměšťáckou vykalkulovanou kulturu, kde se velké, tragické či vznešené věci neprožívají, ale mluví se o nich a jejich ušlechtilost je vysvětlena zcela polopatisticky. Midcult je důkazem, že spousta lidí nechce konzumovat pravověrné kýče (původní typy braku), ale nechce zároveň ani náročné umění, do něhož musí investovat více empatie, pozornosti a času. Midcult je odpovědí na potřebu, aby nám někdo naservíroval povznášející pravdy, ale tvářil se u toho nenuceně - abychom si sami mohli připadat povzneseně a nenuceně. Midcult se sice v lecčems může prokazovat jako kultivované (a často řemeslně špičkové) dílo, které se snaží být uměním, nicméně jeho ambice ani náročnost nejsou zase tak vysoké a smyslem je hlavně zanechat dobrý a příjemný dojem. Midcultu chybí nedořečenost a mnohoznačnost.

Sledovat přitom můžeme cokoli, ale neměli bychom přisuzovat velkou hodnotu něčemu, co nám jde příliš snadno konzumovat. Většina kritiků se tak při psaní potýká nejčastěji s problematickými midculty, které předstírají, že jsou něčím jiným a něčím víc. A kritikovou nejlepší zbraní proti midcultu je ironie a zesměšnění, pečlivé rozebrání oné nabubřelosti, dutosti a falešnosti.
https://www.jestevetsikritik.cz/glosy/300-jak-je-dulezite-miti-umberta
Mimochodem, jako pozitivní příklad midkultu zmiňuje třeba Hlavu XXII.
Tak nevím, jestli jsem se dost zásadně neseknul.
Kouknul jsem do Skeptiků a těšitelů a tam se skoro celá pasáž o midkultu týká pojetí midkultu u MacDonalda, přičemž mu ale Eco vyčítá něco podobného co jsem vyčítal Ecovi.
pantau už tu žiju třista roků  
Eco napsal bajecnou esej o poruciku Columbovi. jen pro doplneni.
A to je přesně to, o čem mluvím.
Kdybysme vzali Ecův přístup vážně, tak bysme směli konzumovat jen úplný sračky (Superman, Bond, sry) nebo úplný umění. Eco je taková šlechta, která kouká mile na ušlechtilé rolníky a dělníky a občas se převleče za bukolického pastevce nebo se zamaže od oleje, aby si sama spravila auto, ale z hlouby duše nesnáší zbohatlické měšťáky, co se snaží, ta drzost, proniknout do jejích řad. Ok, já vím, že Eco to asi myslel i jinak a že občas má kritika hraní si na kulturu smysl, ale sama o sobě je hrozně vágní. Já třeba nechápu, proč by se sentimentální komedie nemohly zabývat historickými událostmi nebo identitou, nota bene když se takový filmy točí už aspoň půl století a nějaký vyšší kulturní vzory to už ani nemá.
Terabithian  
Přehlíživý postoj k některým moderním fenoménům (např. sociální sítě) se v jeho psaní začal objevovat až ke konci života. Jinak patřil naopak mezi autory, který i k popkulturním počinům považovaným mnohými elitními kritiky a akademiky za brak nehodný pozornosti (Superman, Bond), přistupoval se seriózním badatelským zájmem a bez předsudků a snažil se jim porozumět namísto toho, aby je jednoduše odstřelil. Když to zjednoduším, komiksové stripy s Charliem Brownem byly jeho pohledem stejně fascinující jako román od Flauberta.
Teda jsem dalek tomu předstírat, že slovu midcult rozumím, ale můj dojem je, že Eco byl takovej postsnob; když už má existovat něco jinýho než vysoký umění, ať je to úplnej brak. Fungovat to nemůže.
Terabithian  
Tak hlavně bacha na (mrtvého) Eca... samozřejmě je to zkratka k usnadnění práce, zřejmě nadužívaná. To slovo samo o sobě o mnohém nevypovídá, definice midcultu je dobově proměnlivá, vždy záleží na širším kulturním kontextu, neexistuje univerzální mustr, podle kterého by se dalo určit, zda něco je/není midcult, ale zase nelze v každém textu o daném typu umění rozebírat, proč a čím konkrétně je ono dílo problematické (zvlášť když nejde o recenzi). Tak se tam prostě hodí „midcult“ a je vymalováno.
Sarpele Want to sell your house?   Best hide the taxidermy.
A jak to čistě pro zajímavost popisuješ ty?
Dadel Respect my authoritah! 
Ja mam zase ostražitost k lidem co používají slovo midcult