To je samozřejmě také pravda, ale mně šlo hlavně o to, že ať už „umění“ definujeme jakkoli, účel „pobavit“ u něj nebude primární, základní a naprosto drtivě převažující nad všemi ostatními — jako tomu je u filmů.
Ono jde taky o to, že umění má asi tak tisíc podob a těžko konzumovatelná, nejednoznačná díla je jenom jedna z nich. Tvrdit, že jediné pravé vysoké umění vypadá takhle mi přijed poněkud omezené. To je jako když Oliver Frljić tvrdí, že jediné skutečné umění je levicové, to je výrok z +- stejné kategorie.
(Ono hlavně jde o to, že film je primárně zábava. Umění jen tu a tam náhodou možná taky.)
dík! zvlášť u umění platí bejt svůj. :)
nejlepší film je pro mě po revoluci Marián Petra Václava (sice se říká, že žádný film nemůže změnit charakter člověka (David Lynch), ale je pár filmů o kterých to neplatí, a Marián je tou vzácnou výjimkou v českém filmu, alespoň pro mě), taktéž je mimořádný film Petra Václava Paní Le Murie, což je ovšem studentský film). jinak z toho mainstreamu určitě Obecná škola, je to brilantně vyprávěný, což se mladýmu Svěrákovi už pak nikdy nepodařilo zopakovat.
Btw, vyhlásili anketu o "nejlepší film" nebo "skutečné zklamání, ale jako doják to funguje"?
O Koljovi říkáš totéž co Šlajer. Vlastně jseš ještě o něco drsnější, protože za Svěrákův nejslabší film a skutečné zklamání ho Šlajer neoznačil.
Tvoje vývody, co si asi myslí Šlajer v duchu a obecně s tím nemají co dělat.
Imho má Šlajer prostě pocit, že pokud už se taková anketa má pořádat (a imho si myslí, že by se neměla), tak opravdu není důvod, aby prostě kopírovala obecný vkus. Respektive pokud kopíruje, tak to svědčí o tom, že velká část oslovených kritiků nejsou kritici, ale recenzenti, kteří stejně jako třeba recenzenti praček nebo automobilů čtenářstvu říkají, zda má za daný výrobek smysl utratit peníze.
Málokterý kritik si myslí, že popularita a výjimečná umělecká kvalita se z definice vylučují. Jen má spousta kritiků, a to zcela správně, apriorní ostražitost k příliš "hladkým" dílům. A nevím jak Šlajer, ale spousta kritiků za dobrý příklad nadčasového filmu, který spojuje popularitu a uměleckou kvalitu, považuje například Chytilové Dědictví.
Ad tvůj poslední odstavec: právě proto, že objektivně rozhodnout, jaký autor/dílo je nejlepší/nejgeniálnější, je nesmysl, tak by žebříček lidí filmem se hlouběji zaobírajících měl být spíš možností ocenit kvalitní a nadčasové filmy, ideálně s větší ambicí než pohladit po srsti. Nebo na ně aspoň upozornit. Na Kolju netřeba upozorňovat, každý ho zná. I když pokud by byl i něčím víc než dobrým řemeslem a strojem na dojímání mas, tak by si jistě zasloužil první místo i přes svou známost.
Ne, já rozhodně neříkám totéž co Šlajer (těžko říci, koho z nás dvou by to mohlo urazit víc). Šlajer v tom odkazovaném článku například - tak nějak rozhořčeně - píše:
Pochyby, zda namísto pořádání podobné ankety diváky neodkázat na Česko-Slovenskou filmovou databázi, vyvolaly také další filmy v Top 10 eastern: Je třeba zabít Sekala nebo Pelíšky patří na ČSFD k nejlépe hodnoceným filmům daného období. Obavu, že sledujeme předávání cen za popularitu, nikoliv za výjimečnou uměleckou kvalitu, naplnily i některé ceny pro nové filmy.
V kontextu s ostatním jsem došel k přesvědčení, že pro Šlajera se "popularita" a "výjimečná umělecká kvalita"
z definice vylučují. Pro mě ne. A mimochodem (já to předávání neviděl, vážně nevím): vyhlásili to jako anketu o "umělecky nejkvalitnější" anebo "nejlepší" film? Protože něco mi říká, že bych se se Šlajerem do krve pohádal o to, co znamená "nejlepší". Tedy, do krve by se hádal on, já za to nejsem placenej ;-)
Podle mých osobních měřítek I mého osobního vkusu (to jsou DVĚ různé věci) byl Kolja do té doby nejslabší Svěrákův film a první skutečné zklamání. Ale nepřehlídnul jsem, že to je moc dobře napsané, natočené, zahrané a že jako "doják" to výtečně funguje.
A obecně: Už pořádání podobných anket, vyhlašování cen, sestavování žebříčků je samo o sobě "podbízení se" populární představě, že někdo musí být první na cílové pásce, dostat alpakovej pohár a diplom - dokonce i v umění, kde to nedává žádný smysl. Jak objektivně rozhodnout, jestli byl "geniálnější" Vivaldi nebo Gershwin? A hlavně, proč to dělat?
======
echelonovi: rádo se stalo, ale
zničí ti život.
No, já mám dojem, že jsi říkáš totéž co Šlajer, tedy že šlo o "dokonale vykalkulovaný doják". A Šlajer neobviňuje Kolju ze zločinu, ale - imho - že to není nejlepší český film od sametové revoluce. Nebo ty má pocit, že je to "true art"?
Jinak jestli bych to mohl otočit, je teda zločin pozastavovat se nad tím, že čeští filmový kritici prostě jen kopírují obecnej vkus?
Za link na tvtropes dík :)
Mno, já sice nekladu mezi sentimentalitu a kýč rovnítko, ale dejme tomu,
ale tohle vlákno začalo od toho, že Šrajerovi vadí, že to ostatním kritikům na rozdíl od něj nevadí (to byla tedy řeč o Koljovi).
Jinak Zemeckis je takhle maloburžoazně sentimentální snad vždycky, u mladého Svěráka to byl kalkul (já bláhovec jsem si myslel, že když po návratu z Hollywoodu hlásil "Obecná škola nevyhrála, protože ji Američani nepochopili; další film natočím tak, aby Oscara dostal", že je to fór a ten "film pro Američany" byl Akumulátor 1); a Amélie byla tak fantaskní, že to pro mě nepadalo na váhu.
Ze společenskopolitického hlediska je IMHO zločin těchhle filmů v tom, že jsou laskavé, což je v rozporu s angažovanou apokalyptickou pochmurností ctihodného Jorga z Burgosu, neboli
True art is angsty
Kolja, Forrest Gump a Amélie.
Teda nevím, jaké to má společenskopolitické souvislosti, ale jsou to všechno filmy balancující na hraně kýče a to imho kritikům vadí nejvíc.
Lol. Pokud vím, postavili jste si tyhle zdi oba.
Jestli to nebude tím, že ocs myslí spíš recenzi než kritickou analýzu - to že se v tom dneska nedělá rozdíl není jeho chyba. Když chci zjistit, jestli je nový film pro mě anebo ne, je pro mě skutečně nejužitečnější "koštér se stejnou chutí".
Jinak, autory Filova druhu nepočítám za "filmové kritiky" právě pro tu jejich ideologičnost: nezajímá je film jako takový, ale jeho "zařazení do společenskopolitických souvislostí". Zažil jsem ještě "socík", jsem na to intenzivně alergický. Kromě toho, podobně hlubokomyslné analýzy si dokážu vymyslet sám, dokonce z různých úhlů pohledu; vždycky na míru závěrů, které chci právě dokázat.
Jo a mimochodem, proč bych měl potřebovat vědět "komu věřit a komu ne"? Co v téhle souvislosti znamená "věřit kritikovi" (mimo právě toho ocsova "věřit, že máme stejný vkus")?
Dle očekávání nepochopils.
Tak zrovna tohle mne vskutku nezajímá ani docela málo. Zajímají mne nové pohledy na věc, které mohu objevit já pro sebe; ale je mi děsně jedno, jak to vidí fanoušek toho či onoho, jímž náhodou zrovna nejsem.
A z knížky se dozvíš, jak s film líbí člověku který na rozdíl od tebe zná/nezná předlohu, nebo je/nneí fanouškem celého franchise a tak?
Chci-li vidět věci z jiného pohledu, nepřečtu si filmovou recensi, ale knížku.
Tak záleží n tom jestli chceš vědět čistě jen na jaký film koukat/nekoukat, nebo jestli chceš vidět věci y jinýho úhlu pohledu.
Cože. Zkus si to převést třeba na „koštéra, jemuž všechna vína chutnají stejně jako mně“, a snad Ti bude jasné, jakou napsals strašlivou pitomost
Jo, to na tebe přesně sedí. Ohrada s vysokou zdí, ze které se nevylézá.
(Kdybych někdy narazil na kritika, který všechny filmy vidí stejně jako já, přestal bych číst ty ostatní, protože bych je k ničemu nepotřeboval — informace od tohoto by mi v takovém případě úplně stačily k rozhodnutí, který film vidět chci, a kterému se naopak hodlám vyhnout.)
Jak se pozná, komu věřit a komu ne?
Kdybych někdy narazil na kritika, který všechny filmy vidí stejně jako já, přestal bych ho číst.
Čili další film, který gender ideolog a SJW Fila naprosto tragicky nepochopil. Jeho recenze FG je to nejotřesnější, co jsem na tomto poli potkal.
No to je značné zjednodušení, navíc to psal ještě na VŠ, to byl podstatně radikálnější než teď.
Jinak tady Fischerův článek na Aktuálně celý, za mě dobře vyargumentováno a souhlasím.
https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/kolja-ceny-ceske-filmove-kritiky-komentar/r~c8377b72467111eab259ac1f6b220ee8/
Jo, to má. Už ve své době psal, že mu vadí, že tam nejsou žádní imigranti, že Paříž ve filmu vypadá jako splněný sen Le Pena (tehdy ještě toho staršího, ne Marine)
Já si tu tabulku každý rok rád prostuduju, ať vím, komu věřit a komu ne
Kdo se nesrovná s Koljou, nesrovná se s lidma, jak říkala Babička (Němcová má výročí)
Stejně jako se američtí kritici musí umět vymezit proti Forrestu Gumpovi a francouzští vůči Amélii z Montmartru
Fila má problém i s Amélií? Dobře vědět.
Hele, když na jeho twitteru vidím
Tabulka zachycující, jak v anketě o nejlepší porevoluční film hlasovali jednotliví kritici, už je online (první odkaz nad fotkami). Jde o velmi poučný materiál
Poučný materiál k čemu? Pro výběr nepohodlných k odstřelu?
Vítězí-li však Kolja v anketě kritiků, kteří dlouhými roky mohli získat kritický odstup, jenž je žurnálovému psaní pod tlakem času zapovězen, děje se něco nepatřičného
Fila hadr.
tak zrovna Šrajer patří mezi hlasujícími k těm nejkompetentnějším. Půlka té skvadry jsou senilové typu Spáčilová
