hm, takze se na to koukneme. Pokud ten rozmer je 2a=23.98 (a=12), pak polomer te koule je r=23.98/sqrt(2) = 17. Takze vyska uriznuteho vrchliku je h=17-sqrt(17*17-23.98*23.98/4)=5.
Objem vrchliku je udajne 1/6*PI*h*(3a*a+h*h), takze koule bez vsech 6 vrchliku je PI*(4/3*r*r*r-3*h*a*a-h*h*h)=PI*(4/3*17*17*17-3*5*12*12-5*5*5)=PI*4265.333=13401.
Spočítat objem koule a od toho odečíst těch 6 vrchlíků.
Ahojte, můžete mi prosím poradit, jak se dá spočítat objem tohdle tělesa? Předpokládám že nejdřív musím spočíst vrchlík na průměr a pak to odečíst... nebo ne? Je to krychle v kouli... Díky.
Jj. a twisted prism (hranol) - otočení čtverců o 180° dává 2 jehlany.
A jak to teda vypadá? Vybavuje se mi jen
pyramida, co sem dělal mistroj deddekoj
Z definice je nutná rovnoběžnost podstav. Proč, netuším, asi kvůli snadnějším výpočtům (obecný řez by byl složitější). Truncated je obecnější verze, která jde myslím aplikovat na víc věcí, třeba komolý jehlan je jen partially truncated (truncated by měl seřízlé všechny vrcholy):
https://en.wikipedia.org/wiki/Truncation_(geometry)Obecně "komolý" mi přijde jako český výdobytek někam nacpat klasické slovo (je to staré synonymum pro "tupý") a nějak tam zůstalo dodnes, protože tradice.
(jak jsem o tom zatím svým mdlým rozumem uvažoval - zjevně to nesouvisí s tím, zda je těleso rotační nebo ne - komolý může být jak jehlan, tak kužel... je nutná rovnoběžnost podstav? a do jaké míry je pojem komolý totožný s pojmem truncated, který se zjevně dá aplikovat na lecjaká tělesa, která nějakým řezem přijdou o nějaký vrchol?
No a konečně - jsou nějak definovaná (nebo užitečná, nebo co já vím - tělesa, která by jaksi opomněla zahrnout ten vrcholek? nedojehlan, nedokužel.
(Takhle to dopadne, když se v noci bezmocně převaluju, nemoha usnout, potím se jak hovado, honí se mi hlavou všechna traumata a znechucení, a pak se na chvíli objeví nějaká taková osvobozující záhada, kdy se chvíli mohu koupat v nevědomosti a obecně chabém svém intelektu, a já to pak náhodou nezaspím, nadělení hotovo, pardon.)
A jak je tedy definována ta komolost jako taková? Je to něco samo o sobě, nebo prostě jen známe komolý jehlan, a to je to a to, a komolý kužel, a to je to a to?
Nejde pootočit víc jak 45 stupňů, pak to je symetrické s točením z druhé strany. Ale pokud byste držel stále ty samé spojnice, tak se vám začnou protínat se stranami, hledejte "crossed antiprism". Na wiki je u čtverce příklad:
https://en.wikipedia.org/wiki/Square_antiprism
Zůstanou trojúhelníky když čtvercema hodně pootočím?
Pořád čtvercové antiprisma, to původní je jen pravidelné. Dokud jsou podstavy dva čtverce a mezi nimi trojúhelníky, tak je to čtvercové antiprisma.
Já bych tomu řekla komolý antijehlan a ejhle, na googlu to dokonce má i jeden výskyt.
(no, jak jsem tak kdysi skládal modely mnohostěnů, tak skoro nevěřím, že by se to nějak nejmenovalo, spíš asi prostě pojem komolosti chápu jinak, než jak je definovaný, a ono to komole jenom vypadá, ale není, právě proto, že to není komolé něco)
(Tak ony všechny útvary nemusí mít název)
asi dost blbost, ale: mějme čtvercové antiprizma ABCDA'B'C'D', podstavy shodné čtverce. No a teď začneme zmenšovat hranu té horní čtvercové podstavy. Vznikne něco, co vypadá, jako by to bylo komolé něco. Ale komolé co?
Úplně na konci toho zmenšování strany té horní podstavy se prostě všechny rohy A'B'C'D' sejdou v jediném bodě, AA' splyne s AD' atp. a výsledkem bude obyčejný čtyřboký jehlan. Ale ty mezistupně nejsou to, čemu se říká komolý jehlan.
Plk: Já posledních pár dní taky zase jednou počítam něco konkrétního na kompu, zrovna se mořím s jednou maticí 8x8 a snažim se najít bázi, ve který bude vypadat jako kvaternionická konjugace v H^2. A nechce a nechce mrcha... taky ani nemůže, páč tam je navíc ještě otočení o 45°, který jsem zapomněl odpočítat.
A a no, reseni je nekonecne mnoho a jsou urcena az na konstantu, tak je to i fyzikalne. Mne staci najit jedno z nich,
No vsak to je totez, rozdil je jen v dimenzionalite prostoru. Podminka je stejna na obou koncich a je to boundary value problem. Otazka ovsem je, jestli kdyz bych to vzal jako initial-value problem, jestli by to taky nevyslo spravne, ponevadz mam jeste podminku kompatibility. Ta rika, ze reseni existuje jen pokud integral prave strany je nula.
Asi uz jsem star. Za mych mladych let nam poissonovu rovnici definovali nejak
takto. Vas zapis spis odpovida ODE druheho radu a tudiz Vam tam chybi jedna podminka (proto to reseni nevychazi prave jedno). Neznam povahu problemu a tedy jestli jde o tzv.
Initial-Value nebo Boundary-Value Problem.
Normalne Poisson d2u/dx2=b a Neumann du/dx=0.
