Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Lehké metafyzično

Spravují:

Stranger,
Šnek,
ghort

Může vás zajímat



Reklama



Tento klub je určen k diskusím o křesťanství a o všem, co se ho týká.

Tento klub není určen k bezmyšlenkovitému odkládání odkazů nebo obrázků, které Vám přijdou pod ruku.

Pro speciálnější dotazy je možno využít též klubů Bible a Církevní dějiny.


Ze samé podstaty křesťanství plyne rozmanitost, kterážto v klubu občas vede ke drobným různicím...

... ztěžujícím pokojnou diskusi. Proto kromě mocných moderátorů a ještě mocnějších správců tématu nad klubem bdí falanga očišťovatelů, vybavených právem mazati, v současném složení St.Martin, Japok, Ocs, Jan.S.Harold, Tander Lee, Cichlasoma, Maftík, Fukung.


Nazdar debile!
čiliže bulvár
Při hodnocení papeže Bergoglia vycházím z toho co sepsal on sám. Jeho encykliky a exhortace si prosím dohledejte sami! Pak z toho co o něm napsali lidi okolo - opět knihy. Žádná z těchto knih není laděná tak jak se mu nadává zde na internetu! Proto internetovou produkci na téma papež František pokládám za bulvár.
 
Ty jsi ten pravý odborník na zhodnocení toho všeho! Tebe jsme tu potřebovali! Díky za pobavení - chechtám se tu jak kolotočový kůň:-)
Tak to zrovna ne. Chtěli dále do Německa. Tam odsud ale byli vyhozeni a k nám už se taky vrátit nemohli. Byli repatriováni. Přesto jich pár u nás zůstalo a nyní zde žijí.
Syrští křesťani, to jsou ti, jak se Češi mohli pominout, že si nějací čmoudi stěžují na to, jak je tu s nimi zacházeno,
Viktor Orbán je jediným evropským lídrem, který něco dělá pro pronásledované křesťany. Vizte zde.
 
El_Diablo Ultraortodoxní ateista a fanoušek  Chucka Norrise!
Původ a smysl tisíců křížů vyrytých na zdech jeruzalémského chrámu Božího hrobu byly dlouho zdrojem nejrůznějších spekulací. Nyní se však archeologové z Izraelského úřadu pro starožitnosti (IAA) podle listu The Times of Israel domnívají, že díky detailnímu průzkumu symbolů na nejposvátnějším místě křesťanstva prastarou záhadu vyřešili.

https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/clanek/zahada-tisicu-krizu-v-chramu-boziho-hrobu-ma-reseni-40355978
 
Zpráva z tisku:

své označení zřejmě získala podle bílého roucha lidí připravujících se kdysi na křest. V tento den končí postní doba. Připomíná den, kdy ježíš ležel v hrobě, proto se ani během ní nekonají obřady a mše. Liturgicky končí se západem slunce, poté se koná v kostelech vigilie.

Zarazilo mne, že slovo ježíš zde bylo napsáno s malým j. ježíš je nějaká věc rituálně uložená do něčeho čemu se říká hrob ale s hrobem to nemá nic společného!?

 
Já ano. Do jisté míry. Genesis je především informační kniha. Je záhadná a nelze říci že "není historická". To jen my s tím co víme na ni nestačíme. To je ostatně skoro celá Bible. A Genesis je navíc v ústředí zájmu Kabalistů.

Ad Remedios78:

„Neberu první kapitoly Geneze jako historickou knihu“

Souhlasím, vnímám to také tak. A myslím si, že dostat se k tomu jde docela snadno.

„ochotu vidět nevinnost ve všech a ve všem, včetně vlastních myšlenek“

S tím bych docela rád souhlasil, ale to je nad moje možnosti. Podle mne je to tak obrovská výzva, že bez zásadní pomoci od někoho dostatečně mocného a dostatečně ochotného to nepůjde.

Remedios78  
S dovolením přispěji taky k debatě o takzvaném prvním hříchu. Neberu první kapitoly Geneze jako historickou knihu, příběh o Ráji podle mně nezačal na planete Zemi. Prvotní stav je prostě stav bytí v míru. Dobro a zlo je dualita, kterou Bůh "nezná". Je to jedna z možností, která se nabízela a lidé na ni kývli, protože se jim v tu chvíli zdála lákavou. Až se toho všichni nasytíme, vrátime se zas k Bohu od kterého jsem vyšli. Jo, trochu se nám to tady zašmodrchalo, proto taky přišel Ježíš. Předpoklad k návratu je velice jednoduchý a přitom tak těžký- ochotu vidět nevinnost ve všech a ve všem, včetně vlastních myšlenek. Doporučuji všem dr. Davida Hawkinse a Kurz zázraků.
 

Dovoluji si váženého pKV informovat, že postoj k (náboženské) víře poupravuji běžně po celý svůj život i lidé, kteří se jednoznačně deklarují jako věřící. Je to normální projev lidského zrání. My věřící si ještě přidáváme: „a Božího vedení.“
Rovněž hledání (se) a nabíjení si frňáku je fenomén zcela lidský a vzhledem ke světonázorům i konfesím invariantní.

Reakce na | Vlákno  

cichlasoma_meeki [27. března 2021 8:10:36]: (modernost, popularita, nejednotný světonázor etc.)

Určitě máš pravdu v tom, že adjektivum „moderní“ má nestálý a nejednoznačný význam. Ale má-li někdo stoupence mezi akademiky (Kant má nejméně jednoho stoupence i mezi sprostým lidem, a to v mé maličkosti), nekoreluje to podle mne s tím, zda je to myslitel moderní či nemoderní. (Nejspíš to může korelovat s označením „klasik“, zejména, je-li dotyčný dostatečně dlouho po smrti.) Nemodernost není podle mne synonymum pro nekvalitu, nehodnověrnost, nepoužitelnost, nezajímavost, ba dokonce ani pro neaktuálnost.

Alibisticky jsem napsal, že se v modernosti (zejména mimo českou kotlinu a mimo křesťanství) příliš neorientuji. Přesto mám pocit, že snad +/- od dob osvícenství dodnes se opakovaně objevuje (někdy latentně a někdy zřetelněji) pnutí v určité dimenzi. Ta dimenze má na jednom pólu snahu chránit časem prověřené hodnoty a autority i za cenu udržování něčeho, co je možná balast, který brání ve výhledu a brzdí pohyb, jenž by byl možná i žádoucí. Na druhém pólu je snaha zbavit se balastu, jenž brání ve výhledu a brzdí pohyb, a to i za cenu zrušení autorit a hodnot, jež se po mnoho generací osvědčovaly a jež jsou možná i velmi cenné.

Moje terminologie:
Domnívám-li se, že se příchylník prvního pólu chová zodpovědně, nazývám ho konzervativní. Pokud zdivočí a není přístupný argumentům, jež se mně (sic) jeví jako rozumné, říkám mu tradicionalistický, pokud se s ním vůbec nedá diskutovat, tak fundamentalistický. Příchylníkům druhého pólu říkám ve zodpovědnější variantě moderní, v méně zodpovědné pak modernistický. Zajisté je to ode mne neodborné a subjektivní, ale budiž to vysvětleno (když ne omluveno) tím, že jsem kacíř.

pKV Rem tene... 
Uběhlo 10 roků a už je to (sčítání) zase tady .. a s ním je člověk znovu postaven před úkol zamyslet se nad svojí vírou .. nevím jak jsou na tom ostatní lidi, ale já osobně svůj postoj k (náboženské) víře poupravuji vlastně po celý svůj život .. souvisí to samozřejmě s tím, jak si se mnou život pohrával a jaké "oříšky" mi osud kladl k rozlousknutí.

Ano, stalo se mi i to, že jsem namátkově otevřel Bibli a po přečtení několika řádků jsem narazil PRÁVĚ na tu pasáž, která mi nabídla možnou odpověď na otázky, kterými jsem zrovna v tu chvíli se vší naléhavostí zabýval...

Bibli svatou nepovažuji za "výhradní majetek" ani církve, ani filosofů dávných, ani těch dnešních (fórum Okouna nevyjímaje).
Jsou tu i jiné směry životní víry - když nechceme a odmítáme podrobit se té božské autoritě, kterou by nám někdo nařídil shora, nezbývá nám každému, abychom hledali (a taky chybovali a nabíjeli si frňák)... ;o)

 
cichlasoma_meeki Free East Turkestan 
Tak ono je to slovo "moderní" už prostě hrozně mnohoznačné. Vlastně jsem teď moc nepochopil, jak "modernost" obecně chápeš Ty – ty příklady mi přijdou dost rozmanité.

(Z těch čtyřech autorů, na jejichž busty sedá prach, jak říkáš, já zdaleka nejvíc sleduju recepci Hölderlina, takže vím, že vznikají pořád nové a nové busty, ale je pravda, že nezaujatě vzato to může být okrajový jev, i když si vůbec nejsem jist, že je Hölderlin dnes méně "populární" než třeba Popper. Stejně tak Kant má mezi akademiky mnoho stoupenců, nejsem si vůbec jist, že méně než Popper. O Derridovi a Quineovi bych já řekl, že jsou možná – v celkem širokých a kruzích – pořád ještě "módní", byť to asi slábne. Ale to je fuk, prostě je podle mě "modernost" strašně mnohoznačné slovo, a pokud jde o nějaký "světonázor" dnešního západního člověka, řekl bych, že nic takového (jednotného či aspoň jasně převažujícího) neexistuje. (K tomu, zda je vyhnání z Ráje trest, později...))

Protiva [25. března 2021 20:01:21]:„Je tady pořád. Ale je naprosto uzavřen. Viz Genesis 3,24: Tak člověka zapudil. Východně od zahrady v Edenu usadil...“

To je doslovné (tzv. fundamentalistické) čtení Bible. Když je psáno, že východně od zahrady hlídají cherubové, tak je jasné, že západně od těch hlídačů je zahrada. Má to nejméně dvě úskalí. Zaprvé bych pak měl číst fundamentalisticky i kapitoly následující i předchozí. Ze zahrady teče voda, rozděluje se do čtyř řek, jedna z nich je Eufrat (Gn 2,10–14). Nejenže nikde okolo Eufratu se takové tečení vody nevyskytuje, ale není tam ani žádná oblast, která by byla nedostupná z důvodu přítomnosti hlídačů s plamennými meči. Za druhé při lpění na konkrétních jednotlivinách obsažených v biblických textech mi snadno uniknou poměrně hluboká sdělení a poměrně smysluplné souvislosti s životem těch, kdo žili na zemi před námi i s životy nás samotných a našich současníků. Pro mě je mnohem důležitější dočíst se o tom, že nejen můj život, ale i životy jiných lidí se odvíjely tak, že někdy jsme pociťovali krásu a štěstí Boží blízkosti, cítili se bezpečně a činili jsme smysluplně, jindy to vypadalo, jakoby nás Bůh opustil nebo k nám alespoň mlčel. Že se Bůh nikdy neodmlčel definitivně. Že něco z toho, jak bude můj vztah s Hospodinem vypadat, záleží zcela jistě na mně, a něco zase ovlivnit nemohu anebo nevím jak. Zjistím-li, že o tomto lze v Bibli číst, pak mi začne být docela lhostejné, kolik cherubů kdy hlídalo který okraj zahrady Eden, kolik jakých časových jednotek trvalo stvoření světa, ba dokonce i jestli pozření plodu ze stromu poznání bylo v souladu nebo v rozporu s harmonogramem, který na Hospodinův pokyn sestavil nějaký subalterní úředník firmy spravující zahradu Eden. (Jistě, nemůžu vědět, jakou strukturu ta správa zahrady měla. V Gn 3,22 je ale psáno: „Teď je člověk jako jeden z nás.“ To množné číslo přece musí něco sdělovat. (Anebo nemusí. (Teď, nám…)))

cichlasoma_meeki [25. března 2021 6:38:24]:„Je spíš "moderní" Kant, nebo Nietzsche, Hölderlin či Kierkegaard?“

Myslím, že ti čtyři jsou klasikové, na jejichž letité busty sedá prach a nové skoro nikdo nesochá.

Z myslitelů mimo křesťanství bych za moderního označil v českém jazykovém prostředí Václava Bělohradského. V modernosti vně české kotliny se moc neorientuji, ale tuším, že moderními by mohli být K. R. Popper, W. V. O. Quine nebo J. Derrida. Ale o Derridovi jsem už spolu mluvili a asi je jasné, že já si k jeho myšlení najít cestu neumím.

Na půdě křesťanství je to ale myslím poněkud jasnější. Moderní jsou papežové Jan XXIII. a František I., biskup R. Bezák, kněz Z. J. Czendlik a v mládí i T. Halík. Naopak konzervativní jsou Jan Pavel II. a Benedikt XVI. Domnívám se, že Hans Küng je spíše modernistický než moderní a papežové Piové (od IX. do XII.) jsou spíše tradicionalističtí než konzervativní. Podobně je tomu podle mne u kardinála Duky. Modernosti i konzervativismu si cením, oproti tomu modernismus a tradicionalismus moc docenit neumím. Možná to souvisí to i s tím, že mezi modernismem a tradicionalismem je schůdný průchod, prošel jím Pius IX. Mezi moderností a tradicionalismem je asi poněkud stabilnější nebo alespoň „logičtější“ rozhraní.

Moderních lidí jsou dnes plná města. Spíš by ses mohl ptát, jak se dnes pozná normální člověk.