Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

paperwhite

Goodreads (EL, Arnošt, jdk).

FAQ:

Jak je možné, že Přebral čte tak rychle?
Ne, jedna kniha u vany, jedna u postele, jedna na záchodě, jedna v batohu na cestu do práce, a kdž to bereš tak nějak průběžne, tak jich bývá rozečtených víc najednou.


Sarpele Want to sell your house?   Best hide the taxidermy.
Já si představuju, že by z něj doslova za pár let po revoluci bylo něco velmi podobného Karlu Krylovi. Takový ten zahořklý jedudědek, co nějak neumí být šťastný a obviňuje z toho všechny kolem. Ale já ho nemám ráda/mám na něj posu.
Micana Tady bude do prdele hygge.  .
Mně utkvělo, že ho nechala Viola Fischerová, žena, které připadalo jako dobrý nápad vzít si Karla Michala.
sheck Buďme realisté, požadujme nemožné! 
Já si vždycky vzpomenu, že ho nechala Jiřina Schulzová, žena, které připadalo jako dobrý nápad vzít si Josefa Topola.
Micana Tady bude do prdele hygge.  .
Mně je příšerně líto, že se (spoiler) nedožil revoluce, hrozně bych mu to přála. Protože ta jeho zahořklost je někdy až nesnesitelná a nesympatická, a přitom člověk ví, že je zcela oprávněná. I když samozřejmě nějaké povahové dispozice v tom taky hrajou roli, jiné lidí to třeba nesli víc zvesela. Ale na druhou stranu, proč by to kdo měl nést zvesela.
Tak už to začíná dřít, bohužel jsem kdesi na internetech našel debilní radu "Hlavně se běhěm čtení nezkoušej zamyslet, jak by ses v Zábranově kůži cítil ty a co bys dělal v kůži těch 'kolaborantů', kteří nevystupovali aktivně proti režimu a zároveň měli rodinu, živili malý děti a snažili se je vychovat. Zblázníš se z toho.". Takže jak ten kokot pisatel rady za všechny prachy předjal, začínám z toho deníku, přemýšleje o tom co bych v té době dělal já, regulérně bláznit.
no dospíval za války.
JVjr Dobrý den, servere Oko-une,  tak jste mě konečně dostali
"Máma odseděla: 10 let, 6 měsíců, 10 dní (od 6. listopadu 1949 do 10. května 1960). Táta odseděl: 8 let, 8 měsíců, 2 dny (od 7. září 1951 do 9. května 1960)." – sešit 26
"A já vzpomínám na svou maturitu před dvaatřiceti lety, v roce 1950, v Humpolci – na to nádherné a naprosto černé jaro. Matka už byla tehdy skoro šest měsíců zatčená… Táta jezdil obden nebo dvakrát týdně večer z Okrouhlice, kde dělal v malírně porcelánu…" – sešit 109
Micana Tady bude do prdele hygge.  .
Detailisto :) A taky mu zavřeli jen mámu. Když maturoval. Mně prostě přišel strašně chytrej, a jeho spolužáci taky. Jasněže tyhle děcka působí přemoudřele, ale proboha, šestnáct let.
(v Zábranových šestnácti (1947) byli rodiče ještě politicky aktivní, ale nebudeme si to tím kazit ;) )
Micana Tady bude do prdele hygge.  .
ten vývoj je na tom zajímavej, zas po šestnáctiletým člověku nechtějme zázraky. Ale předčasnou zralost bych mu neupírala, přece jen seděli mu oba rodiče, to člověka naučí.
Ten začátek mě naopak dost irituje. Nechci Zábranovi upírat jeho genialitu, ale přemoudřelé statě šestnáctiletého kluka, kde obviňuje autory z neobjektivního popisu nebo tnedenčního výkladu, přičemž sám o rok a půl později přiznává, že ho překvapují nová fakta probíraná v dějepise (takže v době kdy psal kritiku objektivity, neznal pořádně dobu do které jsou zasazeny), tomu se snad musel ke stáru usmát sám. Tyhle pasáže jsem přeskákal, proto se ten začátek četl tak rychle. :)
jo ještě kvituji ten Morelův vynález, přečtl jsem spolu s Plánem úniku blahé paměti, když mne Corwex naočkoval Borgesem...
Micana Tady bude do prdele hygge.  .
Jedna z nejlepších knih, co znám, dá se to otevřít kdekoliv, a najdeš něco přínosného. Hlavně mě frustroval ten začátek, kdy se ty šestnáctiletý lidi projevují strašně inteligentně a dospěle (nechápu - já proti nim byla totální bulík), a ty už víš, co těmhle nadějným duším komouši nakonec udělali ze života za šedou hmotu. Ale je to i strašně vtipné a zajímavé, a dobrá drbárna.
Konečně jsem se dostal k Celému životu, deníkům Jana Zábrany. Jsem cca ve čtvrtině a obvávám se, že mé tourettovské výkřiky "komunistický kurvy, pochcípat by měly!" budou stále častější. Každopádně, pominu-li pro někoho jistě přínosné, pro mě však nudné pasáže o poezii, literatuře a kritice umění, je to tíživý popis atmosféry doby. Pro mě osobně i docela přínosný, např. dynamiku nástupu represí po únoru 48 neznal jsem naivně se domnívajíc, že ten nástup stalinismu prostě začal během chvilky.