Já to cítím dost silně svázané se vzhledem někoho, ne něčeho - ale asi se to časem rozšíří.
"Po rekonstrukci namesti ukazalo jinou tvar." vs. "Po rekonstrukci namesti ziskalo jinou vizaz." napokec? To druhe mi tedy moc nesedi, byt by to formalne bylo spravne.
Pokud tam dává smysl "ksicht", dává smysl i "vizáž". Žluté dekorace daly interiéru jasnou vizáž. Proč ne.
Myslel jsem, že to je z kontextu samozřejmé, tak pardon
visage není socha, je to ta tvář té sochy ...
tak zaslechl jsem vizoška místo spisovného vizualizace , ale vizáž k tomu má asi tak blízko jako jiní cizí termiti
No to snad je socha, socha má obličej
Half sunk a shattered
visage lies
Primárně je to obličej (le visage), naopak ten vzhled, vzezření je význam až druhotný, a mám za to, že se tím myslí vzhled člověka. I ta francouzština na to má jiná slova (l'apparence například).
vizáž má výlučně vztah k obličeji? já myslel, že je to primárně podoba a obličej se k tomu přifařil jako občasný zástupný výraz ke slovu podoba. (musíš si s tou obálkou vyhrát, aby to bylo osobitý, aby to mělo držku!)
Výrazy jako "vizáž interiéru" jsou užitečné v tom, že si můžeš mluvčího hned zařadit.
Jen má-li koupelna či interiér obličej, neboť jeho výraz = vizáž.
Dotaz
Myslíte si, že se dá říct "vizáž koupelny", nebo "vizáž interiéru"? Nebo si taky myslíte, že slovo vizáž by se měl používat ve vztahu k člověku?
Je to přímo z učebnice.
Spíš ta shnilá češtinářka z Holomóca.
Nebýt závorek, bylo by to jasné — všechna vlastní podtrhnout, a ta z nich, jež jsou místní, ještě k tomu vypsat.
Vzhledem k závorkám se ale obávám, že to zadával Hejný a řešení bude přinejlepším nejednoznačné :/
takže členění je to divné.
Místní jména (toponyma) jsou podmnožinou vlastních jmen.
Tak jsem si to ještě dohledala, mistní se říka taky, ale stále jsou to "vlastní jména místní" a "vlastní jména osobní".
Znám pomístní jména, podmnožinu jmen vlastních, a Místní jména v Čechách, knihu od Antonína Profouse. Terminologicky je to minimálně nepřesné, aspoň podle toho, co nás učili v minulém století.
